UNDERDOSE - TILT
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
THE CURE tímhle materiálem zklamali. Po výtečném tříhodinovém koncertu z února loňského roku, jaký předvedli právě v Praze, přišla studená sprcha. Novinka „4:13 Dream“ řídící se heslem – "hlavně se nikomu nezprotivit", je tak jedním z nejméně osobitých a záživných děl v dlouhé historii této slavné kapely. Většina zdejších skladeb působí jako přebytek z minulé bezejmenné desky, okořeněná prvky odkazujícími až někam k polovině osmdesátých let. Vše je podřízeno snaze znít za každou cenu jako THE CURE z minulosti, ať už z jakéhokoliv období. Přebíhá se z devadesátých let do osmdesátých a pak zase zpátky do současnosti, takže si celé dílo nese nápadné rekapitulační stigma, což bývá u velkých kapel předzvěst hubených časů. Každé z předešlých děl totiž vešlo ve známost svojským výrazem a zvukem, podle kterého bylo vždy snadné dané dílo časově identifikovat. Jenže novinka jakoby brala z každé části jejich kariéry trochu. Navíc zde úplně chybí silné skladby. Návrat Porla Thompsona sice způsobil určité zmohutnění kytarových stěn (přidalo se ovšem i na 80´s synťácích), ale nejsem si jistý, zdali je to to pravé, co nový materiál, který je jinak kombinací alb „The Top“ (1984), „Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me“ (1987), „Wish“ (1992) a „The Cure“ (2004), potřeboval.
Nejlepší (a zároveň jediné dobré) skladby: „The Real Snow White“ (výtečný refrén), „Freakshow“ (snaha o rozvernost polozapomenutého alba „The Top“ je originální) a konečně čistokrevné eighties retro „Sleep When I´m Dead“ (zaujme temně romantický styl).
5 / 10
Songs Of A Lost World (2024)
4:13 Dream (2008)
The Cure (2004)
The Bloodflowers (2000)
Wild Mood Swings (1996)
Show (live) (1993)
Paris (live) (1993)
Wish (1992)
Mixed Up (remixy) (1990)
Disintegration (1989)
Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me (1987)
Staring At The Sea : The Singles (1986)
Heads On The Door (1985)
Concert : The Cure Live (1984)
The Top (1984)
Japanese Whispers (rarity) (1983)
Pornography (1982)
Faith (1981)
17 Seconds (1980)
Boys Don´t Cry (1979)
Three Imaginary Boys (1979)
Its over? Skeptik by povedal ze ano. Its over + 0,13 * Scream= 7,5 b.
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Jednočlenný projekt Kanaďana Jocelyna Galipeaua už dlouho vzývá raně osmdesátkový heavy metal a v současné vlně zájmu o kovové retro může být jeho nové album zajímavým tipem, pokud ovšem snesete, že umělcův pěvecký výkon dokáže občas mírně zatahat za uši.
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.